Základní hlediska určující podstatu NED a EPD:

• VYSOKÝ STUPEŇ TEPELNÉHO IZOLOVÁNÍ
• MAXIMÁLNÍ VZDUCHOTĚSNOST BUDOVY
• OSAZENÍ ŘÍZENÉHO VĚTRÁNÍ S REKUPERACÍ TEPLA

Hlavním kritériem je spotřeba energie na provoz domu, vztažená na jeden metr čtvereční zastavěné plochy za rok (kWh/m2a)*, snižovaná především zateplováním budovy tepelně izolačními materiály v tloušťkách od 160 mm do 400 mm a použití oken s hodnotami U_{celé okno} = 1,1 W/m2K až 0,71 W/m2K.

Měrná spotřeba tepla ve vztahu k jednotkové ploše nejsou stejné ve všech zemích EU, některé země zahrnují plochu pouze obytnou, někde se zahrnuje do spotřeby i příprava teplé vody (TUV) což je ve výsledku podstatně těžší dosáhnout.

Princip pasivního domu Pasivní dům je budova ve které lze dosáhnout vysokého komfortu bydlení, ale i komfortu pracovního, příjemného vnitřního klima a to vše při velmi nízké spotřebě energie. Pro pasivní dům je horní limit spotřeby energie 15 kWh/m² za rok. Při takto minimalizované energetické potřebě funguje pasivní dům tak, že veškeré vnitřní tepelné zisky - pobyt osob (metabolické teplo), spotřebiče v provozu (lednička, varná deska, kancelářská technika, žárovky svítidel atd.) a také pasivní solární zisky z prosklených částí obvodového pláště, jsou využívány k většinovému pokrytí potřeb tepla na vytápění. Vše takto může fungovat za podmínky osazení řízeného větrání s rekuperací tepla (zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu). Pro zbylou minimalizovanou část potřebné energie není třeba běžná otopná soustava, nýbrž malý doplňkový zdroj pro dohřev vzduchu, při delších mrazivých obdobích, s velmi malým výkonem (2-4 kW) např. krbová kamna pro spalování biomasy (peletky, drobné palivové dřevo). Jakási „topná sezóna“ je tedy zkrácena pouze na rozmezí 20ti až 30ti dnů v roce, ne však ve sledu dní za sebou, nýbrž v součtu protopených hodin v sezóně, která bývá od konce listopadu do poloviny února. Tzn. topení v krbových kamnech, o výkonu 2-5 kW pro průměrný rodinný dům, vyjde na dvě až tři hodiny denně během zmíněné sezóny.

Nízkoenergetický dům Nízkoenergetický dům obsahuje vše co pasivní dům, avšak liší se nižším stupněm tepelného izolování celé budovy. Pro nízkoenergetický dům je horní limit spotřeby energie 50 kWh/m² za rok.

Řízené (nucené) větrání s rekuperací tepla U většiny starších budov stavěných ve 20. století je větrání přirozené a je zajištěno tzv. infiltrací – netěsností konstrukcí (především okenních a dveřních otvorů), infiltrace dokáže obměnit, lépe řečeno odvést, znečištěný (vydýchaný) vzduch např. v celé bytové jednotce za dvě až tři hodiny. Infiltrací se však odvádí neřízeně i teplo, tzn. drahocenná energie, ale na druhou stranu je poměrně dobře zajištěno vnitřní hygienické prostředí. Jestliže se ve staré nebo i v nové výstavbě osadí nová vzduchotěsná okna (plastová, dřevěná vyrobená podle platných norem) bez řízeného větrání, teplý vzduch již neutíká tak rychle, ale poměrně za krátko se začne pociťovat jeho znečištění a dlouhodoběji se mohou vyskytnout plísně v neprovětrávaných koutech za nábytkem a dokonce i kondenzace na neizolovaném stropě apod. Začne se větrat ručně nebo tzv. mikroventilačními klapkami a energie opět neřízeně proudí ven novými okny! Navíc se tímto způsobem neprovětrají zmiňované kouty zastavěné nábytkem.

Požadavek na vzduchotěsnost (neprůvzdušnost) konstrukcí, vč. oken a dveří, NED a EPD je velmi přísný. Podmínkou proto je řízené (nucené) větrání, které zajistí větrací jednotka. V rámci řízeného větrání se zpětně získává teplo z odpadního vzduchu (rekuperace), které dokáže zajistit vnitřní hygienické prostředí s úsporou energie až 90%. Větrací jednotka spolehlivě odvádí odpadní (znečištěný) vzduch z obytných místností i sociálních zařízení přes rekuperační výměník, kde odpadní vzduch předá většinu tepla příchozímu, čerstvému vzduchu.

Teplovzdušné vytápění s řízeným větráním a rekuperací tepla Výše popsaný systém větrání s rekuperací lze opatřit ještě teplovodním ohřívačem pro dohřev větracího vzduchu a případně tak i dotápět teplým vzduchem. Zdrojem pro teplovodní ohřívač je otopná voda z integrovaného zásobníku tepla (IZT nádrž) ohřívaného třemi nezávislými zdroji – solárními panely, krbovými kamny a záložní elektrickou energií (zlevněná sazba). Toto řešení umožňuje využívat v rámci jednoho systému tři věci najednou > větrání s rekuperací, vytápění a ohřev TUV.

Co všechno umožňuje teplovzdušné vytápění s řízeným větráním a rekuperací tepla:

• zaručuje hygienicky nutnou výměnu vzduchu
• úsporu až 90% nákladů na větrání
• rychlý zátop s pružnou regulací teploty
• filtraci cirkulačního a větracího vzduchu (ideální pro astmatiky a alergiky)
• vyloučení vzniku plísní
• účinné noční letní „předchlazení“ interiéru domu
• větrací vzduch je zároveň teplonosným médiem
• využívá všech energetických zisků v domě (osoby, lednička, pc…)
• využívá solárních zisků z osluněných oken
• umožňuje další úpravy vzduchu

Konstrukční systémy NED a EPD V našem prostředí jsou tradiční systémy zděných budov (tzv. těžké konstrukce), které však vykazují při koncepci snižování jejich provozní energetické náročnosti podstatně náročnější detaily a materiály (především zakládání budov) spjaté s větší spotřebou energie na pořízení stavby, tzn. s ohledem na produkci CO2. Nicméně lze tyto budovy technologicky dostat na úroveň NED a EPD, ale s větším podílem kritických enviromentálních hledisek a také s nižším podílem ekonomické návratnosti. Při rekonstrukcích stávajících budov většinou nelze dosáhnout pasivního standardu, kvůli neovlivnitelnosti některých možností a detailů, které pro to mají zásadní význam.
Oproti těžkým zděným konstrukcím je zde alternativa konstrukcí lehkých dřevěných, které (ve většině koncepcí i detailů NED a EPD) mají mnohem vyšší efekt ve vztahu k enviromentálním hlediskům.

Hlediska spjatá s dřevěnou konstrukcí:

• dřevo je obnovitelný zdroj
• ošetřené (impregnované) dřevo v konstrukci má životnost i 200, 300 let
• snadná a rychlá montáž skeletu domu bez těžké techniky > nižší cena
• spoje dřevěných prvků – pomocí tesařského kování, které je běžně na trhu > kování velmi urychluje montáž narozdíl od tradičních tesařských spojů
• dřevěný skelet (kostra) je tvořen subtilními (fošinkovými) profily např. 60x120 mm v rastru cca po 600 mm, tudíž nosná konstrukce je svými dimenzemi minimalizována na potřebné minimum
• stěna dřevěné konstrukce má výhodu oproti konstrukcím zděným, že v rámci své konstrukční tloušťky zároveň obsahuje i tepelnou izolaci – hovoříme minimálně o 300 mm tepelné izolace (klasická zděná konstrukce má nosnou část min 150-240 mm a k ní se přidává zateplovací systém 300 mm, to má za následek nabývání tloušťky zdi do velkých rozměrů)
• dům ze dřevěného skeletu může mít fasády omítané i pobíjené prkny na různé způsoby nebo kombinované; vnitřní příčky zděné nebo lehké omítáné (klasické omítky i jílové omítky)